Aura

 Co je to aura

 Aura je neviditelné vyzařování energie, které obklopuje vše živé. Výraz aura pochází z řeckého "avra" = vánek. Protože energetické pole existuje kolem úplně všeho, mají auru i zvířata, rostliny a věci. Ačkoliv aura obklopuje celé tělo, je součástí i každé buňky a odrazem všech jemných životních energií. Je tedy součástí těla, ne jen něčím, co ho obklopuje. Energie obsažené v naší auře jsou odrazem naší osobnosti, našeho způsobu života, myšlenek i emocí. Aura zřetelně ukazuje i náš mentální, psychický, duchovní a zdravotní stav. Obvykle se rozpíná do vzdálenosti asi tak metr od těla. Čím je jedinec duchovně vyspělejší, tím je jeho aura větší.

Lidé byli schopni vidět auru od pradávna. Mnohé staré skalní kresby zobrazují lidi s podivnými kruhy kolem hlav. Svatí byli znázorňováni se zářící nebo zlatou aurou ještě do nástupu křesťanství. O aurách nalezneme zmínky v posvátných textech všech civilizací. Vůbec první fotografie aury byla pořízena geniálním vědeckým pracovníkem Nikolou Teslou, a to již v roce 1891. Nejnovější vývoj 90.let přinesla Aura Imaging Photo, která poprvé umožnila zviditelnění tohoto energetického pole. Nejdůležitělším aspektem fotografování je ovšem výklad aury, bez něj by fotografie neměla smysl.

Co vlastně způsobuje ono energetické vyzařování? Vždyť pokud něco vydáváme, musíme i příjímat. Lidský organismus je energeticky zásoben ze třech hlavních zdrojů. Výživou, včetně vody, což je věc vcelku známá. Vzduchem, resp. kyslíkem, který okysličuje naši krev. A třetím, velmi důležitým zdrojem energie je kosmické záření - jak vyzařování Země, tak i sluneční světelné paprsky, jež svou podstatou představují energii odpovídající svou frekvencí jednotlivým energetickým centrům (čakrám) člověka. Veškerá přijímaná energie je transformovaná sedmi hlavními čakrami a rozváděná do všech oblastí našeho energetického pole, včetně fyzického těla. Tento stav je velmi dobře zachytitelný např. elektro-akupunkturními přístroji, kde se dá přesně změřit energetická hladina té které čakry.

Čakry jsou energetická regulační centra, jejichž úkolem je přijmout životní energii, změnit ji a dát ji organismu k použití. Máme sedm hlavních čaker a velmi mnoho vedlejších, které rozvádí životní energii do všech oblastí našeho těla. Těchto sedm hlavních čaker má své ukotvení podél páteře, od kostrče až po temeno hlavy, a vyúsťují do éterického těla  v řadě kruhových, trychtýřovitých vírů. Každá čakra také ovlivňuje stav k ní patřící žlázy s vnitřní sekrecí. A je-li funkce některé z čaker narušena, např. energetickým nedostatkem nebo naopak nadměrnou funkcí, potom je oslabena na výkonu i příslušná žláza s vnitřní sekrecí a k ní náležící orgány a oblasti. Jejich funkce pak vykazují poruchy, tedy projevy nemoci. Ideálním stavem je aktivní a harmonická funkce všech sedmi čaker.

A podle zákona o zachování energie - energie, kterou jsme přijali a transformovali skrze náš organismus, je poté opět vyzářena ven, mimo naše tělo. Toto vyzařování pak nazýváme aurou.

Interakce

Jistě jste se nejednou zamýšleli nad tím, proč se v některém prostředí či společnosti cítíte dobře, proč je vám někdo více či méně sympatický na první pohled. Tyto intuitivní pocity jsou v podstatě informačním tokem mimo oblast vašeho vědomého vnímání zprostředkovaným právě vaší aurou. Vyzařování aury sahá do určité vzdálenosti od našeho těla. Když se k sobě přiblíží dvě osoby na určitou vzdálenost, dochází ke vzájemnému prolínání jejich aurických polí. Tím dojde ke vzájemné výměně energie a předání informací v auře uložených. Pokud jsou frekvence těchto osob příbuzné, souzní, jejich aury se otevřou a dovolí, aby se mísily. Tyto osoby pocítí vzájemné sympatie. Pokud se frekvence diametrálně liší, tyto osoby se budou vzájemně odpuzovat.

Též naše myšlenky, byť nevyslovené, mají velký význam v energetické hodnotě frekvencí, kterými působíme na své okolí. Neboť myšlenka i slovo jsou energií, která vytváří energetické formy, kterými působíme na své okolí a které jsou v auře člověka vidět. V auře je mnoho frekvenčních hladin, ve kterých jsou obsaženy všechny vlastnosti charakterizující naše já. Proto je energetické pole každé bytosti zcela jedinečné. Frekvenci lze ovlivnit naším postojem k životu, naším myšlením, mluveným projevem, chováním. My sami svou energii  necítíme takovou měrou, jakou ji cítí ostatní, neboť v ní žijeme. Naše okolí je tak v podstatě zrcadlem naší osobité atmosféry, naší podstaty, té, kterou prezentujeme svým vnějším projevem, ale i té, kterou vědomě či nevědomě skrýváme před okolím a někdy i sami před sebou.

Složení aury

Stejně tak jako máme sedm hlavních čaker, jsme obklopeni sedmi energetickými obaly či těly, ze kterých se aura skládá:

Éterické tělo je našemu fyzickému tělu nejblíže, má také nejnižší frekvenci. Dosahuje 2-5 cm od fyzického těla a je bílé, lehce namodralé barvy, jakoby pruhované, neboť sestává s nesčetných svazků jemných paprsků vyzařujících z těla do všech stran. Během spánku se éterické tělo nabíjí a tudíž zvětšuje. Toto pole se vytváří při každé nové inkarnaci a zaniká během několika dnů po smrti člověka. Toto vyzařování má přímou souvislost se zdravotním stavem, neboť působí jako přirozená ochrana těla proti vnějším vlivům a příznaky nemoci se zde projeví ještě dříve, než se nemoc projeví na fyzickém těle. Nemoc  se na éterickém těle projevuje jako "špinavá" skvrna, případně celé éterické tělo nabývá špinavě šedé barvy. V této informační rovině se předávají informace smyslové podstaty a charakteru (naše smyslové vjemy) dále do emočního a mentálního těla a naopak se přijímají informace z vyšších vibračních polí do fyzického těla.

Emocionální tělo si můžeme představit jako barevné obláčky vzdálené 5-10 cm od fyzického těla. V tomto poli se zobrazují naše pocity, emoce, charakterové vlastnosti a instinkty. Jsou v něm uloženy všechny naše potlačované a utajované emoce, vědomé i nevědomé obavy a strachy, podceňování či naopak přeceňování se. Dalo by se říct, že je zrcadlem toho, jak prožíváme své vlastní pocity. Jasné barvy značí prožívání pocitů, tmavé či kalné zabarvení svědčí o neprocítění  či neprožití citových energií. A právě neprožívané pocity se mohou po delší době projevit v této částí aury jako blokády. Proto je velmi důležité uvolňovat energii, neboť nahromaděný hněv, stres, strach apod. se může po čase projevit jako nemoc. Emoční struktury tohoto vibračního pole jsou i předpokladem karmické zátěže při nové inkarnaci. Je třeba si připomenout i to, že jakékoli negativní projevy emocí nelze řešit mentálním projevem. Protože mentální působení může ovládat pouze naše projevy navenek, nikoli však zrušit ony nevědomé emoční struktury. To je důvod, proč se nejsme schopni zbavit těch negativních pocitů, které na vědomé úrovni odmítáme. Tyto pocity jako vztek, agresivita nebo naopak věčné ustupování, jsme schopni mentálním způsobem pouze odvrhnout na okraj emočního těla, jakoby uskladnit mimo oblast vědomého projevu. A přesto se tyto znovu a znovu vynořují a zamořují atmosféru našich vztahů. Vrací se k nám proto, že je ještě nemáme zpracované. Jestliže jsme pochopili tyto souvislosti a přestaneme se vidět v roli oběti a svalovat vinu za naše vlastní slabosti a trápení na ostatní lidi či různé okolnosti, získáme tím nový pohled na nás samé a toto poznání je přechodovým můstkem k vyššímu stupni pochopení  a poznání sebe samých.

Mentální tělo je vejčitého tvaru ve vzdálenosti 10 - 20 cm  a jeho frekvence je vyšší než frekvence těl předchozích. Nese všechny naše myšlenkové procesy, jak vědomé tak podvědomé, a částečně i zcela zautomatizované vzorce a procesy myšlení a jednání. V této oblasti jsou obsažena hodnocení, etické a morální představy, dogmata. Patří sem též vnímání tělesných smyslů. Mentální tělo má dvě úrovně frekvencí. Nižší poukazují na racionální myšlení, kterým hodnotíme realitu ve fyzické rovině. Avšak vlivem emočního pole je vnímání, a tím i chápání, velmi zkresleno. Myšlenky jsou mocnou silou. Kdo se někdy zabýval veřejným míněním, brzy zjistil, jaké duchovní zákony tu působí. Kdo není dost pozorný a své "vlastní" myšlenky stále kriticky nepřezkoumává, možná ani nepozoruje, do jaké míry je nepůvodní. Moderní věk médií umožňuje gigantické masové manipulace.
Původním účelem mentálního pole je přijímat a rozumem integrovat univerzální pravdy, které k nám přicházejí z duchovního těla, používat je v konkrétních situacích ku prospěchu člověka tak, aby řešení dané mentálním přístupem bylo shodné s vesmírnými zákonitostmi. Poznání, jež k nám přichází z duchovní roviny se projevuje také intuicí, vnuknutím, vyciťováním stavu věcí, obrazy či zvuky, jež jsou mnohdy v přímém rozporu s naším racionálním myšlením. A právě přístup k vyšším frekvencím mentálního těla spočívá ve spojení čelní čakry s temenní čakrou. Tímto způsobem jsme schopni realizovat moudrost a poznání, a tím i uvědomění si svého Vyššího Já.

Všechna tři výše popsaná těla patří našemu materiálnímu světu, rodí se a umírají se svým nositelem.

Tělo astrální je jako čtvrté a má přímý vztah k srdeční a temenní čakře. Je to pastelovější, zářivě jemná energie v podobě obláčku pestrého světla. Zde se mění "egoistické" já a otevírá se pro vývoj svého Vyššího Já. Je rozdělena na dvě úrovně: úroveň přijímání dole a úroveň dávání nahoře. V momentě, kdy si uvědomíme, že dávat je více než brát, vstupujeme do vyšší úrovně. To ale pouze v případě, že to tak nevnímáme pouze v teoretické rovině poznání, ale skrze vlastní jednání ve svém vlastním bytí. Tímto tělem získáváme vnitřní jednotu s ostatním bytím.

Karmické tělo má spojení s krční čakrou. Patří k nesmrtelné složce člověka a reinkarnací přechází z jednoho života do druhého. Je to tělo duše, ve kterém jsou obsaženy příčiny jednání člověka a informace o jeho možných budoucích skutcích. Vypadá jako oblak složený z různobarevných shluků energie, vystupující 20 - 30 cm za hranici fyzického těla. Karmické tělo je naším strážcem, které nás vychovává podle požadavků vyšších sil, a protože se nálézá v bezprostřední blízkosti emocionálního a mentálního těla, může v plné míře kontrolovat naše myšlenky, postoje a reálné skutky a dělat opatření k nápravě našich nesprávných emocí nebo postojů. Po smrti člověka se odebírá s ostatními jemnohmotnými těly do jemnohmotného světa, domů.

Nebeské tělo je jako šesté. Jeho vyzařování vypadá jako sluneční paprsky a jsou v něm obsaženy všechny jemné barvy. Vzdálenost od fyzického těla je asi 45 až 60-80 cm. Zde je již překonaný moment mezi zlem a dobrem ve svém vlastním bytí. Je to poznání, jež má souvztažnost k vyšším dimenzím projevu bytí mimo náš svět. Je to úroveň, která nám umožňuje prožívat duchovní extázi dosaženou pomocí meditace. Když se dostaneme do místa bytí, kde si uvědomujeme své spojení s celým vesmírem, vidíme světlo a lásku ve všem, co existuje.

Kéterické (kauzální) tělo je posledním tělem. Můžeme si ho představit jako nitě ze zlatého světla. Je to tělo příčin a následků. Ochraňuje všechna předešlá těla. Vše nedokonalé, co přichází k člověku, se odrazí od tohoto obalu. Jak praví lidové rčení: "Co v nás není, to se nás nedotkne." Vystupuje 80 - 100 cm za hranici fyzického těla. Napohled vypadá jako nazlátlé vejce, v němž se nacházejí všechna předešlá těla. Vnější povrch tvoří pružná ochranná blána o tloušťce 1-2 cm, která zabraňuje pronikání vnějších vlivů. Uvnitř vejce je možné rozlišit hlavní vertikální energetický proud, který spojuje oba vrcholy vejce a prochází páteří. Toto tělo obstarává spojení se Stvořitelem, dostává od něj pro člověka nezbytné informace a předává mu potřebné povinnosti, které vzala na sebe duše, když se vydala na Zem do další inkarnace. V úrovni kéterické předlohy jsou uloženy také pásy minulých životů - barevné pruhy světla, které obtáčejí auru kolem dokola a lze je nalézt kdekoli na povrchu obalu. Pás umístěný v oblasti hlavy a krku obsahuje obvykle ten minulý život, na jehož objasnění pracujeme v současném životě.

Tolik asi velmi stručně o jemnohmotných polích, jež svým komplexním vyzařováním tvoří auru člověka. Poznání, které k nám přichází z duchovní roviny nám napomáhá uvědomovat si kontinuitu a provázanost všeho se vším. Porozumět sobě samému i všem okolnostem, které jsou podstatou našeho bytí. V uvědomění si, že základem je péče o zdraví na všech energetických úrovních, jakožto předpokladu pro další vývoj, jež je i cestou k radosti ze života i cestou k pochopení druhých.

Zejména ženy, které mají bližší vztah k nastoupení této cesty díky jejich citovému založení a silnější intuici, by si měly uvědomit odpovědnost při výchově dětí. Způsob výchovy je určujícím faktorem uložení "pozitivních či negativních" emočních zážitků v emocionálním poli dítěte. A právě tyto nastřádané emoční prožitky jsou i příčinou pozdějšího postoje člověka k životu ve všech jeho projevech.

Samozřejmě na této cestě budeme narážet i na zcela protichůdné pohledy, "logické a racionální" postoje, které nás budou zdržovat či odrazovat od této cesty. Nemějme však nikomu za zlé, kdo se bude nad naší cestou pohoršovat, podivovat a třeba se nám i posmívat. To vše jsou průvodní jevy a zcela zákonitá sebeobrana lidí před novým poznáním, které by mohlo narušit jejich zažité životní stereotypy a narušit tak rovnováhu jejich pohodlnosti.

Vynález z USA

Američané vynalezli přístroj, který je schopen auru vyfotografovat. Nejdnou se něco, co je skryté, stává dostupným a každý z nás má možnost se dozvědět, jak jeho aura vypadá. Některým lidem se to může zdát zbytečné, ale je to výborný způsob, jak poznat sám sebe a své momentální rozpoložení.

Barvy v lidském biopoli

Interpretace barev v lidském biopoli není nikdy neměnná či absolutní. Barvy sice mají základní charakteristiky, ale ty se mohou výrazně lišit podle jednotlivých subjektů. Proto je nezbytné posuzovat auru jako celek, nikoliv pouze podle jednotlivých barev. Každá barva je ovlivněna celou řadou příčin, faktorů a vzájemných vazeb. Pro interpretaci je především nutný citlivý a vnímavý přístup.

Barva je forma projevu a existuje v souznění se zvukem a dalšími aspekty energetické povahy. Barva je objektivní médium, jehož pomocí se přenáší informace. Barva v naší auře je vyjádřením druhu síly, kterým se projevujeme v životě. Prezentujeme tak svému okolí své charakterové rysy, postoje, návyky, předpoklady v osudu a ukazujeme dosažený stupeň naší lidské a duchovní zralosti. Každá barva poukazuje, v závislosti na tom, kde se v auře nachází, na různé vlastnosti a kvality. Velký význam mají sousední barvy, které se navzájem prolínají, jakož i intenzita odstínů, tónů, množství skvrn a jejich  umístění v auře. Důležitá je též vnitřní harmonie barvy, tedy její jasnost, čirost či bahnitý, zakalený tón. "Špinavé" barvy jako šedá, hnědá, sinavě zelená či špinavě purpurová se v auře vyskytují lokálně a poukazují na disharmonické projevy.

Roli hraje nejen barvy aury, ale také tvar a rozdílné výpovědi pravé a levé strany. V pravé se ukazuje mužská - aktivní, extrovertní kvalita, vlevo pak ženská - pasivní, introvertní. Důležitá je též výška a šířka aury a povaha jednotlivých barev. Světlé a jasné odstíny obvykle značí pozitivní energie, tmavé a rozmazané svědčí o přítomnosti destruktivních sil či nemocí.

Červená

Červená barva je pohonnou silou tohoto pozemského života. Vyjadřuje vitalitu, sílu vůle a snahu prosadit se. Je v ní energičnost. V závislosti na odstínu vyjadřuje buď hezkou dětskou otevřenost, radost ze života anebo hněv, zlobu, vyzývavost až agresivitu. Stejně tak poukazuje na materialismus, pokud není v červené jiná barva i na dominantnost, egocentrismus, připoutanost ke hmotě a sex. Červenou se také projevují ti, kteří mají sklon ovládat druhé. Pokud je odstín barvy světlejší jedná se o dobré organizátory a vůdčí pracovníky. Takoví lidé jsou odvážní, aktivní, s dlouhodobými fyzickými výkony, mnohdy ale také vzdorovití, náladoví, snadno vznětliví, se zkratovitým jednáním. Mají tendenci vidět život a svět jako bojiště a chtějí soupeřit. Jsou akční, temperamentní, často svou popudlivostí a kritičností působí problémy v mezilidských vztazích. Mají potřebu být stále oceňováni a aktivováni k dalším výkonům. Červená barva vibruje pomalejší rychlostí a je také hutnější. Tím vytváří silnou ochranou bariéru, ale současně je člověk jakoby izolován ve svém vlastním světě. Tato izolovanost často vede k intenzivní podrážděnosti a výbušnosti vyúsťující do zlostných až agresivních reakcí, mnohdy na zcela banální příčiny. Pokud se člověk nezbaví těchto nepravostí, ochranné pole červené aury se stává jeho vězením. Lidé si obvykle nejsou vědomi červené barvy ve svých aurách a jen málokdy vidí nabízenou vnější pomoc. Červená barva je přiřazena k první čakře.

Oranžová

K základní dynamické energii červené barvy se přidružila myšlenka, která poukazuje na porovnávání fyzické síly přežití s rozumem, který mění hmotu, tedy volná energie s duchovním impulsem. Oranžová více méně poukazuje na pocity a emoce a vitální sílu člověka. Oranžová vypovídá o připravenosti přijímat, odvaze vpouštět nové a toto realizovat v životě. Je také výrazem tvořivosti člověka, ale současně i individualizace. Lidé s oranžovou barvou jsou lidé, kteří potřebují vidět či znát smysl počínání. Uvědomují si, že nechtějí jen měnit věci kolem, ale začínají chtít měnit sami sebe. Tato barva je barvou umělců. Malíři, sochaři, hudebníci se svou světle oranžovou se realizují nápaditostí, nadšením a smyslem pro umění. Jsou to lidé přirozeně intuitivní. V jasných, světlých a zářivých tónech, např. s podtónem modré poukazují na vnímavost, toleranci a pozitivní prožívání citových energií. V pozitivním aspektu např. žluto-oranžovožluté ukazuje na lásku, která je projevována harmonií pocitů v kráse, dokonalosti tvarů, forem a barev. Síla oranžové barvy přichází, aby zdokonalila spojení mezi duchem a formou, mezi životem a prostředky, jimiž se chce projevovat. Oranžová s nahnědlým odstínem svědčí o lenosti a bezstarostnosti nad důsledky svého počínání. Kalné či tmavší odstíny ukazují na zahleděnost do sebe, sobeckost, závislost, úzkostlivost či pýchu. V tmavých odstínech s podtónem tmavě žluté či červenohnědé o omezenosti, tvrdohlavosti či přecitlivělosti. Negativně prožívané citové energie jsou manifestovány tmavě kalnými a zabahněnými odstíny.
Oranžová barva je přiřazena ke druhé čakře.

Žlutá

Tato barva se vztahuje k intelektuálnímu myšlení, rozumu, k mentálnímu aspektu našeho bytí. V této barvě je také zakomponováno racionální intuitivní poznání, jak vědomé, tak i podvědomé, hodnocení, etické a morální představy a dogmata. Čím je žlutá světlejší tím jasněji a čistěji, tedy nesobečtěji jsou myšlenky řízeny. Čistě světle žlutá je známkou vyšší duchovní inspirace a vyššího rozumu. Zde jsou již emoce povýšeny na city, které jsou prvotní duchovně projevenou kvalitou. Ta je obsažena v ženském principu, to znamená v citovosti. Čím tmavější žlutá, tím více poukazuje na logiku, analytičnost a racionalitu. Dotýká se fyzické podstaty našeho bytí, jež je převážně projevena mužským principem. V kalných odstínech, ve spojení s šedou, khaki, hnědou či červenou a v zavislosti na místě, kde se nachází, poukazuje na lstivost až zákeřnost, zaslepenost, zbabělost, ignoranci a nátlakovost. Kalně žlutá s oranžovými a khaki flíčky v mentální zóně značí člověka lehkomyslného. Blokací žluté barvy se nastiňují komunikační potíže, uzavřenost do sebe a ztráta koncentrace. Zářivější odstíny značí prožívání citových energií, chápavost, otevřenost, představivost a vstřícnost, která otvírá nitro člověka pro radostné, tvořivé energie, jež svou intelektuální schopností a tvořivým přístupem zprosředkovává pro ostatní. Světle žlutá se zelenomodrými obláčky značí improvizační schopnosti. Žlutá je jednou ze tří základních barev, ve které se projevuje síla formulující myšlenku realizovanou prostřednictvím síly vůle a citů. Přináší radost a veselí, oživuje ducha, podporuje chápavost a představivost, působí pozitivně na paměť. Je symbolem moudrosti, inteligence a myšlení.
Žlutá je spojována se třetí čakrou solar-plexem.

Zelená

Zelená se vztahuje k přirozenosti a ke schopnosti se přizpůsobit. Je to barva středu, jež přináší do našeho pozemského života kvalitu, která dělá život radostným a hodnotným. Ukazuje na schopnost empatie, soucitu a pomáhání druhým. Lidé se zelenou barvou v auře jsou mírumilovní, přirození léčitelé, kteří prožívají harmonii s přírodou a jejími zákony. Jasně zelené odstíny poukazují na blahovůli a citovou otevřenost, ztrátu ega, otevřenost pro přirozené a pravdivé a schopnost úsudku srdcem skrze vnitřní vedení. Naopak kalně zelené odstíny, mnohdy slizovité a nečisté, ukazují na klamání, vychytralost, neupřímnost, sebelásku, podlézavost až po zradu. Olivová zeleň v emoční pocitové oblasti odráží lakomost, s nahnědlým nádechem nedůvěru a v bahnité zakalenosti znamená chtivost. Temná slizovitá zeleň vyjadřuje duševní stres způsobený vnějšími vlivy. Citrónově žluto-zelená je typickým odstínem přetvářky a lhaní.
Zelená je spojena se čtvrtou srdeční čakrou.

Modrá

Modrá se vztahuje ke spirituálnímu aspektu našeho bytí. Je to barva vnitřního klidu, vyrovnanosti, vnitřního míru a hluboké lásky. Zde je obsaženo objektivní poznání souvislostí, že naše myšlenky již nejsou jen odrazem našich pocitů a fyzických stavů, ale začíná fungovat spojením s naším původem. Jasně modré odstíny až k oblakově modré vypovídají, že se člověk nechá vést svou intuicí a důvěřuje tomuto vedení. Vypovídá o trpělivosti, vyrovnanosti, pocitu jistoty skrze sebevědomí. Naopak mlhavé, obláčkovitě šedo-modré či špinavě tmavé odstíny ukazují na nejistotu, sobeckou víru, náboženský fanatismus, jakož i ovlivnitelnost zvenčí, což je mnohdy zapříčiněno malým sebevědomím, nejistotou ve své schopnosti. Lidé se světle modrou mnohdy působí i nejistě. Potřebují mít jistotu, že je nic nezaskočí. Lidé s tmavě modrou bývají prodchnuti elánem aktivity na počátku tvorby, ale při dlouhodobější realizaci počáteční nadšení opadává a bývá problém s dokončením. V tomto případě chybí spojení se zemí a člověk hodně vnímá bytí skrze iluze. V takovém případě je často blokována druhá sakrální čakra. Modrá barva má vysoké vibrace, vztahující se ke spirituálnímu aspektu našeho bytí. Ve všeobecném významu této barvy je obsažen jemnocit, pozitivní myšlení a touha po pokroku. Kreativní lidé s velkým smyslem pro krásu a jemnost mají ve své auře vzdušnou, nebesky modrou, s příměsí tyrkysu. Podle místa výskytu to vypovídá o vnitřní nežnosti, klidu a sebeléčitelských schopnostech. S negativnější propojeností kalných a tmavých odstínů s nádechem šedé to poukazuje na zdrženlivost, rezervovanost, kdy člověk něco skrývá. Je to známkou leckdy předstírané šlechetné ohleduplnosti, která ho však vnitřně zatěžuje.
Modrá je spojena s pátou krční čakrou.

Indigo

Indigová je znakem duchovního probuzení. Je znakem vnitřního procesu přeměny a nadsmyslového vnímání. Jasná, tmavě indigová ukazuje na intuici, skrze níž jsou zprostředkovány informace duchovní kvality. A tato informační hladina je projevována skrze frekvenci energií, kterou vyzařuje 6. čakra, jež skrze třetí oko je zdrojem poznání skutečnosti. V této informační hladině se však nacházejí úskalí, kterému říkáme duchovní práh. Jeho překonání je předpokladem dalšího duchovního růstu. Indigový paprsek je prostředníkem mezi vůlí a tvořivou silou,  jež ve svém esoterickém významu vyjadřuje odpovědnost za projevené podněty, které jsou člověku zpřístupněny prostřednictvím duchovního vhledu. Intuitivní vnímavost se přes indigovou barvu sjednoscuje v poznání, které přivádí člověka na cestu vnitřní harmonie a univerzálního vědomí. Je to barva Lásky a Moudrosti. Tato barva v auře symbolizuje klid a harmonii, vyrovnanost, mírumilovnost a víru nejen ve vědomí ale především ve skutcích. Jsou to lidé, kteří rádi pomáhají, vychovávají příkladem, podporují ostatní a předávají nenásilné poznání. Indigová v auře s jasnými odstíny značí poznání vnitřních souvislostí situací a dějů, duchovní ukázněnost a odpovědnost za prožívaný život. Na druhé straně jeden z negativních aspektů této barvy, který se projevuje ve spojení s červenou nebo kalně zelenou, je odtržení od reality. Dalším aspektem je i názorová neústupnost či tvrdohlavost, která se projevuje šedými až černými odstíny v mentální zóně, kdy může být i ve spojení s kalně rudo-červenou v emoční zóně. Tato kombinace znamená upřednostňování a nadřazenost. V kombinaci ze zelenou v oblasti Jin znamená neschopnost říci "ne". Takoví lidé jsou často odstrkováni, znevažováni, pomlouváni a ponižováni pro svůj duchovní postoj a nenásilnou povahu.
Indigová barva je spojena s šestou čakrou - třetím okem.

Fialová

Vztahuje se k vyššímu duchovnímu aspektu bytí. Je to barva změny starého myšlení na nové vyšší vědění. Fialová v auře ukazuje na jemnocit, vnitřní naslouchání a hledání mystických řešení reálných problémů všedního dne. Učí člověka žít v souladu s kosmickými zákony. Fialová je barvou syntézy. Prezentuje paprsek Zákona a slučuje vše, co má společného s formou. Lidé, kteří mají tuto barvu ve své auře jako základní tón jsou v sebe pohrouženi, senzitivní, hluboce věřící a v tomto smyslu slova se i projevují. Jsou to většinou samotáři, odvrácení od světských požitků. Lidé, kteří jsou nezávislí, soběstační a skromní. Jasné, čisté odstíny fialové vyjadřují pokoru a skromnost, tmavší odstíny s projekcí magenty ukazují na pokročilý duchovní vývoj. Na negativní ukazuje např. nejasná sepraná fialová, která značí únik z reality. Této osobě tak chybí spojení se zamí a i vůle vypořádat se s materiálními věcmi a s realitou tohoto pozemského života. Fialová  v odstínu s šedou či hnědou podle výskytu v auře vypovídá o depresivním stavu, melancholii a letargii nebo např. v šedo-anilínovém zabarvení ukazuje na pocit viny a špatné svědomí. Jasná, sytě čistá fialová se v auře vyskytuje velmi zřídka a ukazuje na hluboké zaposlouchání se do sebe. V této barevné frekvenci se nachází neziištná láska a oddanost.
Fialová barva je spojena se sedmou čakrou.

Závěrem můžeme říci, že aura je projev nikoli příčina. Svým barevným vyzařováním vypráví příběh dotyčného, vypráví o jeho povaze, zdravotním stavu, duševní a duchovní podstatě, i o cestě, kterou již ve svém vývoji urazil.